My dream - my live (3.díl)

..Utíkala jsem, snažila jsem se schovat. On byl ale stále blíž a blíž. Nedokázala jsem mu uniknout. Schovala jsem se za velkou modrou popelnici, která byla obklopená všemožnými odpadky, zbytky jídla, starých koberců, rozbitých elektrospotřebičů a z toho všeho šel nepříjemný zápach. Schovala jsem se za prožranou starou deku a snažila se nedýchat. Zaposlouchala jsem se do zvuků padajícího deště a uslyšela jsem přibližující se kroky. Víc jsem se schoulila do klubíčka a čekala jsem. Kroky se zastavily u popelnice a dotyčná osoba se začala rozhlížet po okolí. Bála jsem se, celá jsem se klepala. Osoba se nahla a strhla ze mě deku, která mě chránila před okolním. Pohlédla jsem do té zahalené tváře a zakřičela na celé okolí. Můj hlas byl plný strachu a to útočníka ještě více rozesmálo. Strčil si ruku do kabátu a vytáhl dlouhý a velice ostrý nůž. Poslední na co si pamatuji, byla osoba bez tváře a moje oči zalité slzami ....

Trhla jsem sebou a snažila jsem se vzpamatovat. Zase jen zlý sen. Po obličeji a zádech mi tekl pot strachu. Rychle jsem se otočila na pravou stranu,kde postával můj starý a roky otřískaný budík. Bylo něco málo po šesté ráno,čas vstávat. Zkopala jsem ze sebe propocenou deku a šla se do koupelny umít. Osprchovala jsem se ledovou vodou a pak jsem se obmotaná v ručníku postavila před zrcadlo. Koukala jsem na svůj odraz a přemýšlela jsem. Tohle je už po několikátý co se mi zdá takový sen. Většinou je to stejný děj: někdo mě chce zabít a já se snažim utéct. Už jsem byla z toho všeho tak moc unavená, bylo to tak náročné. Pokaždé jsem se probudila celá spocená a se slzami v očích.
Radši jsem se opláchla studenou vodou a šla do kuchyně. Tam jsem si dala vodu na kafe a šla jsem do obýváku. Televize zase běžela zapnutá a po zemi se válelo spoustu oblečení. Máma zase přišla k ránu a ani nebyla schopná vypnout světla. Vypla jsem televizi a vzala deku ležící na zemi. Přikryla jsem jí spící mámu na gauči a začala uklízet ten nepořádek. Nejprve jsem sebrala prázdnou láhev od wisky a pak všechno její oblečení naházela do skoro prošlé pračky. Šla jsem zpátky do kychyně, nalila si horkou vodu do předem připraveného hrníčku s kávou a nachvilku si sedla ke stolu. V klidu jsem si vypila kávu a pak šla vzbudit své sourozence.
Měla jsem dohromady 5.sourozenců: nejstarší sestru Charlotte - ta se o nás všechny starala, zajišťovala nám finance. Byla už dávno provdaná, měla svůj dům a byla manažerkou pronajímající firmy. Jenom díky ní žijem tak,jak žijem. Potom mám mladší sourozence dvojčata Wendy a Kim. Je jim 9.let a obě jsou velice chytré.
Potom má ségru Emily a té je 7.let  a nakonec brášku Bruce a tomu je 5.let.
Bez Charlotte bych nezvládla se o všechny postarat. Každé ráno je připravim do školy,Charlotte je vyzvedne a odveze do školy. Odpoledne po právi se pro ně stavim já a většinou se ještě někde stavíme než jdeme domů. Vlastně, ono se tomu ani nedá řikat domov. Já to za domov nepovažuju, pro mě to je vězení. Každý den probíhá stejně, ve stejné rutině. Po smrti otce to máma psychicky nezvládla. Nejdřív skončila na práškách a z těch přešla na alkohol. Tolikrát jsme se ji snažili dostat do léčebny, většinou utekla nebo to vzdala. Nikdo už ji nemohl pomoci, takže jsem ji každý večer nechala odejít do některého z Londýnských barů a ráno se jí vždy snažila dostat z kocoviny. Takhle to šlo už řadu let a já jsem si celkem i zvykla. Nejdůležitější bylo se postarat o sourozence a až pak jsem mohla myslet na sebe.
Když jsem všechny čtyři dostala z postele, dala jsem jim snídani a pak jim pomohla dobalit poslední věci do školy. Všichni se samostatně ustrojili a už se jen čekalo na Charlotte a Jakea. Charlott přijela přesně jako vždy, všichni se se mnou ještě rozloučili a pak naskákali do nového typu Lamborgini.
"Nechcete hodit ke školce?" ptala se mě Charlotte.
"Né, my se projdeme, že jo Brucei?"
"Jooooo:" odpověděl radostně.
"Tak fajn, zavolám ti odpoledne."
"Jo, měj se Char."
Ona ještě zamávala a s holkama za radostného pištění odjela směrem ke škole.
Já jsem chytla Bruce za ruku a vydali jsme se směrem k jeho velice oblíbené školce ...

Doufám,že se vám tento díl líbí tak jako mě ;) Anette

My dream - my live

Sešli jsme po schodech a jen viděli brečící Annabell na gauči a smějícího se Deana na zemi.
"Co se tu proboha děje?" zakřičela jsem
"Zase mi ubližoval !!" řekla Annabell.
"Tak to tedy ne! Pojdte, všichni si na chvilku sedneme ano?!" řekla jsem.
Všichni tři se posadili na gauč a čekali na to, co jim oznámim.
"Deane, já bych byla moc ráda kdyby jsi svou malou sestřičku neotravoval, neškádlil ji a jen ji měl rád. Když jsem byla malá, taky jsem měla mladší sourozence a měla jsem je moc ráda!"
"Já vim mamíí, ale jako ona se mnou nechtěla hrát na babu!"
"Ale to hned přeci není důvod,aby jsi ji musel ubližovat, jasný?"
"Ano."
"Tak fajn. Ted si běžte vyčistit zuby a rovnou spát. Šup, ať už jste v postely !!"
Oba dva hned vyrazili a předháněli se, kdo bude nahoře dřív. Já jsem poklidila, vyhodila rozbitou skleničku a pak šla za dětmi nahoru. Už leželi v posteli, takže jsem je jen přikryla a dala jim pusu na čelo. Zhasla jsem a šla rovnou do ložnice. Tam jsem si vzala župan a šla jsem do koupelny. Zapla jsem si sprchu a hned si do ní vlezla. Byla to úleva po náročném dni. Chtěla jsem si ještě omýt vlasy, takže jsem vylezla a šla si pro šampon do skřínky. Začala jsem si zpívat a znovu jsem vlezla pod sprchu. Tím pádem jsem neslyšela nikoho vejít a to, že v koupelně nejsem sama, jsem poznala až po tom co se mi zlatíčko přísál na krk.
"To mě nenecháš ani vysprchovat?" žertovala jsem.
"Nemohl jsem se dočkat,tak dlouho Cleo!"
"Já vim, ale já nemůžu."
"A kdo hned řekl tohle?"
Bylo mi to hned jasný! Přisál se ke mě ještě blíž a neměl žádný zábrany. Já jsem si to už od prvočátku užívala,stejně jako on. Po "náročné" sprše jsem se oba usušili a šli do postele. Já jsem spala jen v lehké košilce a on v trenclích. Byl tak roztomilej a ty jeho vlasy. Stále jsem ho milovala, stejně jako na začátku <3

Ráno jsem se probudila v náručích svého manžela. Vstala jsem a šla rovnou dolů do kuchyně udělat snídani. Děti přišli hned po mě a s chutí se pustili do jídla. Měli strašně rádi ovesnou kaši. Já jsem zatim uklidila a pa šla vzbudit svého broučka.
"Stáváme zlato, je dost hodin."
"Už? Tak fajn,ale ještě předtim, pojď ke mě." řekl a přitáhl si mě k sobě.
Políbila jsem ho a přitom mu jezdila rukou po zádech. Ona mi podebral tričko a mím celým tělem projela vlna tepla. Když jsme se pořádně nabažili toho druhýho, šli jsme dolů a rovnou do kuchyně.
"Zlatíčka až se najíte, přijďte do obýváku, ano?"
"Ano mamíí." řekli oba.
"Já jsem šla tedy do obýváku a čekala jsem až všichni tři přijdou. Oni přišli za chvilku a sedli si kolem mě.
"Takže zlatíčka, Deane a Annabell, už jste se mě tolikrát ptali na dědu, babičku, na to jak jsme se s tatínkem poznali a jak to všechno začalo. Uvědomila jsem si, že vlastně nic nevíte o mém prostém životě. Proto vám ho chci převyprávět ať pochopíte, jak jsem to měla těžký. Jste připravený? Ano? Takže začínám vyprávět ..."

by Anette <3

Takže pro všechny, začneme časem kdy už naše hlavní hrdinka je dospělá a má rodinu :))

Konečně už jsem doma! Právě jsem přijela na příjezdovou cestu k baráku. Jen jsem si vzala kabelku, zamkla auto a šla jsem domů.
 Tak moc jsem se těšila na své děti. Celý den v práci, stále na nohou a ani chvíle odpočinku. Dnes jsem do sebe musela hodit asi 4.hrnky kafe a stejně jsem byla furt unavená. Už bych si měla vážně odpočinout. Už dávno bych tam neměla chodit,ale já si nemůžu pomoct, svoji práci miluju! Už odmala jsem chtěla být tak slavná a teď se mi to povedlo. Přesto nic není tak dokonalé. Poslední dobou jsem více protivnější na lidi kolem sebe a jsem více náladová. Ti, co mě doopravdy znají, tak vědí, co se se mnou děje, ale těm co jen koukají a pomlouvají nic nevysvětlíte. Ale projednou jsem šéfka a každý ze mě má respekt!
Rychle jsem vyhrabala klíče, odemknula jsem hlavní dveře a hned je zase zamkla. Už z obýváku bylo slyšet veselé pištění mích malých ratolestí. Odložila jsem si kabelku a hned je šla přivítat.
"Ahoj broučci."
"Ahoj mamí." zakřičeli oba dva.
"Jak ste se dnes měli, nezlobil vás tatínek moc?" řekla jsem se smíchem
"Super mamíí, konečně jsi doma! Ne, nezlobil."
"A copak jste celý den dělali?"
"Koukali jsme na pohádky a pak nás tatínek vzal na zmrzlinu! Ale Dean mě furt zlobil!"
"Neboj Annabell, on už bude hodnej, že jo Deane?"
"Ano, mamí!" odpověděl mi můj milovaný syn.
"A kde je vůbec tatínek?"
"Leží v posteli, byl unavený."
"Tak fajn, hezky si hrajte a já se za nim půjdu kouknout."
Nechala jsem děti hrát a šla jsem za svým drahouškem.
"Brouku jsi v pohodě?" řekla jsem svýmu manželovi
"Jo je to lepší, jen jsem si potřeboval odpočinout."
"To jsem ráda, bála jsem se o tebe!" :(
"Neboj, pojd ke mě zlato." řekl a přitáhl si mě k sobě.
Začal mě vášnivě líbat a přitom mě položil na postel. Já jsem se mu rukama zabořila do vlasů a on mě taky. Pak mě začal líbat na krku a rukama mi putoval po celym těle.
"Miluju tě Cleo!"
"I já tebe!"
Lehl si nade mně a pomalu mě začal vysvlékávat z oblečení. Stále jsme byla oblečená v pracovním. Já jsem mu taky pomohla se svlékáním a oba už jsme byli jen ve spodním prádle. Tak dlouho jsme si už neužili, nemohli jsme a hlavně nebylo kdy. Oba jsme to tak moc chtěli,ale potom se zezdola ozvala rána a poté pláč Annabell. Koukli jsme se na sebe a začali jsme se znovu oblékat.
"Nikdy to nebude jednoduchý co?" řekla jsem a koukla se na miláčka.
"Nebude,ale je to náš život a nikdy ho nebudu chtít za nic vymněnit!"
"Já taky ne lásko." řekla jsem a znovu ho políbila.
Dooblíkli jsme se a pak se šli kouknout dolů na ty naše lumpy. Co zase provedli ..


Tak co, líbí? Jestli ano, hoďte mi sem koment, at vim jestli mám stále pokračovat ;)
S láskou Anette <3

My dream - my live <3 PROLOG

Takže už dnes jsem se rozhodla jsem přidat něco nového o mé povídce.

Její děj tě uchvátí a okouzlí. Děj se odehrává v různých časech. Lépe řečeno, bude se vyprávět o minulosti.

Hlavní hrdinka je neobyčejná a má své kouzlo. Jako tradičně, její život zasáhne spoustu zvratů a nepříjemností. U každé story se z toho všeho dostane a bude v pohodě. Ale kdo řikal, že tohle bude stejný? Život je svině a její ještě větší! Nikdy to nebude mít snadné, vždy se něco najde.

Seznámíte se se životem dívky dosti spjaté s mim. Já sama jako autorka se vžiju do hlavní postavy a poodkryji vám i část svého života. Nezakrývám, že nějaké části budou mnohem více zaměřeny na sexuální život. 

Takže vítám vás ve své nové povídce a jak řikám, začneme přítomností. Vžijete se do života dívky, která toho za svůj život do zkusila,ale přesto se z ní stalo to čím chtěla.

Doufám, že vás úvod zaujal a zítra přidám už nový díl :)

Anette xxx

Pár faktů o mě :)

Abyste neřekli, že sem píšu a vy o mě nic nevíte, napadlo mě, že bych vám o sobě něco napsala. Jen pár faktů aby se neřeklo ;)

• Jsem hnědooká zrzka
•  Z 1D mám nejraději Harryho <3
• Miluju modrou a fialovou barvu
• Directionerkou jsem už přes rok :3
• Jsem i Belieberka :3
• Mezi mé uchýlky patří: čuchání klučičích foňavek a okusování spodního rtu (většinou, když jsem nervozní).
• Je i pár věcí na který nejsem moc pyšná, týká se to mé minulosti
• Mám mladší sestřičku Míšu 
• Díky 1D jsem poznala skvělou rodinu a pro mě je ted ta nejlepší rodina #ef
• Nikdy jsem neměla štěstí v lásce,ale teď se mi už blýská na lepší časy ;)
• Dokončuju poslední rok na základce a v září nastupuji na Socialní činnost v Hořicích :3
•  Jednim z mích snů je navštívit Anglii

Tak já bych řekla, že už by to stačilo a tady je ještě jedna z mích nejnovějších fotek :)

S láskou

Anette 

xx

<3

Něco na úvod

Ahoj všichni, po dlouhém rozhodování jsem se to udělala, založila jsem svůj první blog! Zde najdete různé povídky o každým členovi známé skupiny One Direction.
Psaní je moje záliba, má vášeň. Píšu už dlouho, už je to přes rok. Ze začátku to bylo amatérské, psala jsem jen tak pro radost, ale potom to přerostlo k zálibu. Píšu různé povídky a né jenom o tý naší pětici Mám jich tolik rozepsaných a tolik dopsaných. Píšu všude: doma,ve škole, během vyučování, prostě vždy když mám čas. Vždycky se ponořím do děje a žiju tim. Většina mích povídek je spojována s mim životem. Je v tom spousta mích vlastních zkušeností, mích snů a i úryvky toho, co jsem někdy zažila. Každá povídka má svůj skrytý děj a nic není hned jasná. Ráda ve svých povídkách zatajuji pravdu a děj různě překrucuju. V každém příběhu je náká zápletka a nic se neobejde bez potíží. Ráda své čtenáře napínám a nechávám je čekat. Pro mě je to více zajímavé a dělá mi to radost.
Nejdřív bych začala psát jen jednodílovky a podle toho,jestli vás to zaujme, budu pokračovat :)
Přemýšlela jsem, že bych udělala anketu, o kom by měl být můj první příběh. Už jsem to komentovala i s jednou mou skvělou kamarádkou a ta přislíbila pomoct. Takže se tu časem objeví i povídky od úžasné Caroline a jestli to dopadne, chtěla bych tu i mou kamarádku, skvělou spisovatelku Anie :)

Já se budu podepisovat jako Anette a budu se snažit, tu být co nejvíc to půjde. Ale doufám, že pochopíte, když tu nebudu každý den. Stále je tu škola a můj nabitý program. Přesto se budu snažit dělat vše por své příběhy a pro své čtenáře.

S láskou

Anette xx